Informační dieta pomáhá, ale má své limity

Novinky třeba přijímat střídmě.

Informace jsou lidská potřeba, ale i rozptýlení. Když prokrastinujeme, prelúskavame sociální sítě, kontrolujeme e-maily každých pár minut, čteme si novinky na zpravodajských portálech.

Zároveň se často stresujeme, protože nasáváme i nepotřebné, či dokonce negativní informace, kterých je příliš mnoho.

U některých může tento stav dojít až do takzvané infofóbie, strachu z informací, o kterém ví, že má své logické vysvětlení. Příliš mnoho špatných zpráv zkrátka zatěžuje náš mozek, frustruje nás a dostává do špatné nálady.

Avšak – co by se stalo, kdybychom počty nových nakažených na koronavirus nesledovaly každý den, ale jen občas?

Co by se stalo, kdyby jsme snídali soustředění a nekontrolovali při tom nové e-maily? A co by se stalo, kdybychom neznali všechny detaily chorvatského zemětřesení?

Naordinovat si informační „dietu“ je v dobách, kdy se na nás valí obrovské množství nepříjemných informací, pro některé lidi východiskem před stresem a depresemi.

Skladujeme informace bez hodnoty

V kontaktu s nějakým informačním kanálem jsme desítky ráz za den, ať už jde o zprávy přečtené na smartphonu, tabletu, notebooku nebo v televizi či rádiu.

Průzkumy ukazují, že průměrný uživatel internetu stráví denně online šest hodin a 43 minut. To znamená dohromady více než sto dní ročně a více než 40 procent našeho bdělého života používaje internet. Vyplývá to z celosvětové analýzy roku 2020 od agentury We Are Social.

V konečném důsledku jsme různým obsahem, zprávami a mnohými nepotřebnými informacemi přesyceni, obírají nás o čas i klid.